Joe Hovlik: Čech, který odházel no-hitter v Milwaukee Brewers
Naše pátrání po Češích a Slovácích, kteří se dostali do MLB pokračuje. Dnes se podíváme na příběh Joea Hovlika, který zanechal velkou stopu hlavně v Milwaukee Brewers.
Joe (Joseph) Hovlik patří mezi velké množství emigrantů, kteří u nás nejsou moc známí, ale za mořem zanechali výraznou stopu. Při shánění podkladů pro tento článek se na mně usmálo štěstí a jedna z oslovených osob znala příběh rodiny Hovlik velmi dobře. Navíc v muzeu městyse Oxford Junction najdeme několik zmíněk o tomto české rodákovi. Ale pojďme popořadě.
Joe se narodil 16. srpna 1884 na území dnešní České republiky. (V pátrání po jeho rodišti jsem nebyl úspěšný, ale věřím, že v budoucnu jej ještě dohledám.) Jen několik týdnů po narození však jeho rodiče emigrovali do Spojených Států za lepším životem. Zajímavé je, že původní příjmení rodičů je Havlík, ale pravděpodobně imigrační úředníci v USA udělali menší chybu a místo A jim napsali do dokumentů O.
Joeův otec Joseph Hovlik starší byl zedníkem a stejnému remeslu se přiučil také Joe. Rodina se usadila v malém městyse Oxford Junction ve státu Iowa a dá se říct, že otec se synem jej prakticky postavili. Jak mi v rozhovoru sdělila místní obyvatelka paní Balichek, tak ve městě mnoho starších staveb postavili tito čeští rodáci. Pohled na místní hřbitov ukazuje, že město bylo prakticky takovou malou českou kolonii.
Joe s otcem (jediní zedníci v městě)
Joe však kromě zedničiny zahořel láskou také k baseballu, který hrával v místní škole. Jeho talentu si všiml tým z města Cedar Rapids, který hrával profesionální Three-I League a pozval jej na zkoušku. Ta však nedopadla dobře.
“Měl jsem dobrou ruku, ale neměl jsem dobrou kontrolu a myšlení,” vzpomínal Joe v květnu 1951 na své začátky v roku 1909 pro Anamosa Journal. “A když už jsem dostal rozum, tak mě zradila ruka,” dodal Joe pro zmíněný deník. Ale nepředbíhejme. Po neúspěchu v týmu Cedar Rapids vyzkoušel Joe štěstí v týmu Rock Islands, jenž hrával stejnou ligu. Avšak ani tam se dlouho neohřál a po chvilce v klubu skončil. Jeho další zastávkou bol tým z Clintonu, jenže ani tam nehrál příliš dlouho. Klub totiž koupil nový majitel a přestěhoval jej do Davenportu. Tam sice Joe začal sezonu, ale po dvou týdnech to zabalil a vrátil se domů. To se nakonec ukázalo jako dobrý tah.
Hovlik se totiž se domluvil s klubem z Peorie ze státu Illinois, který hrával stejnou ligu. “Když jsem podepsal smlouvu s Peorii,” řekl Joe pro Anamosa Journal, “tak mi manažer řekl, že budu startovat v zápasech a nadhazovat, dokud neprohraju. Byl jsem horlivý zelenáč a důvěřoval jsem mu.” První dva zápasy tým hrál proti Davenportu nebo Rock Islands (Joe si nebyl jistý) a oba Joe nejenže odházel kompletně sám, ale navíc dvakrát zvítězil.
Třetí den následoval dvojzápas s Cedar Rapids, kteří ho odmítli na začátku sezony. Joe opět odházel obě utkání a obě vyhrál. V dnešní době věc nepředstavitelná. Joe si tak ve třech dnech připsal čtyři výhry. Až následující den mu dal manažer volno. Joe však nedokázal sedět doma a šel se podívat na zápas svého týmu do hlediště. V utkání se ale domácímu nadhazovači hodně nedařilo a manažer požádal Joea, jestli duel nedohází. Joe souhlasil a nakonec si připsal další vítězství.
V Peorii poznali, že mají v mladém Hovlikovi velký talent a po šesti týdnech jej prodali organizaci Washington Senators (dnešní Minnesota Twins). V týmu Senators Joe naskočil také do tří zápasů Major League a odházel celkem 6 směn s ERA 4.50. Následující rok opět začal v Peorii, aby si na jeden duel odskočil do MLB. Ale ani tentokrát díru do světa neudělal a na kopci vydržel pouze pět autů a do statistik si zapsal 3 umožněné doběhy.
Až rok 1911 byl pro Joea přelomový. Po začáku v Peorii se znovu dostal do MLB, ale tentokrát zamířil do Chicaga. V dresu White Sox naskočil do dvanácti utkání s ERA 3.06. Důležitější pro něj však bylo, že se tam setkal s Hughem Duffym, jenž byl v té době manažerem White Sox. Tomu se “Velký Čech” (jak mu přezdíval) hodně líbil. Dokonce tvrdil, že pokud Joe zlepší kontrolu nadhozů, tak z něj může být další Ed Walsh (vítěz Světové série z roku 1906 a člen baseballové Síně Slávy).
Když pak Duffy v následující sezoně odcházel do Milwaukee Brewers, hrajících tehdy Minor League (level Double-A), tak chtěl Joea do svého týmu. Po vyjednávaní s majiteli Chicaga nakonec českého rodáka koupil za 2750 dolarů.
V Brewers zpočátku Hovlik nepodával tak excelentní výkony, jak se od něj očekávalo. Důvodem bylo hlavně zranění ruky, které se u Joea ozvalo a prakticky jej pronásledovalo do konce kariéry. Jeho velká chvíle však ještě měla přijít.
- srpna 1912 na domácím stadionu Milwaukee přivítali v dvojzápase Louisville Colonels. A hned první utkání začínal na kopci český rodák. Joe v něm předvedl nejlepší výkon své kariéry, když soupeři nepovolil ani jeden hit a zvítězil 2-0. Joe si po letech vzpomněl na zajímavý moment z tohoto utkání. V deváté směně při dvou autech poslal manažer Louisville na pálku jednoho ze svých nejlepších pálkařů. Ten měl dostatečně vysoké sebevědomí a se svými spoluhráči z dugoutu se vsadil o přepravku piv, že vezme Hovlikovi no-hitter. Nakonec se mu to nepovedlo a smát se mohl Joe.
V tomto utkání si připsal Joe také jeden hit, ačkoliv byl velmi slabý pálkař. Když se ho po utkání ptal na jeho dobrý výkon novinář z Milwaukee Journal, tak mu Joe řekl: “Jasné, věděl jsem, že to jednou musí přijít.” Když pak novinář dalším dotazem rozšířil svůj předešlý dotaz, tak se Joe usmál a řekl: “Ou, Vy jste myslel nadhazování. Já myslel, že se ptáte na ten můj odpal.” Pak však přešel do vážného módu a vyzdvihl hlavně zásluhy svého catchera. “Nezapomínejte na Jimmyho Blocka. Jimmy si zaslouží minimálně stejné uznání jako já.”
V následujících dvou letech navíc spolu s týmem slavil ligový triumf, když Brewers ovládli American Association. V roce 1914 Joe odházel 322 směn a jeho ERA spadlo až na 2.54. Jak důležitý byl pro klub se ukázalo hned další rok, kdy Joe kvůli zranění naskočil pouze do sedmi utkání. Tým bez svého elitního nadhazovače klesl z prvního místa až na šestou pozici. Joe absolvoval dvě operace, ale ani po nich se jeho problémy s rukou nezlepšily. Naopak o rok později si v dvaatřiceti utkáních připsal pouze 4 výhry. Část z nich však u nového zaměstnavatele. Brewers ho totiž v průběhu sezony vyměnili do Kansas City Blues. Po sezoně pak Joe ukončil hráčskou kariéru.
Kansas City mu sice nabídli nový kontrakt, ale Joe měl jasno. “Nikdy jsem ho nepodepsal,” vzpomínal v rozhovoru pro Anamosa Journal. “Popravdě, možná ho budu mít stále někde u sebe doma.” Domovem myslel svůj dům v Oxford Junction, kam se následně vrátil. Chvíli pokračoval v práci zedníka, ale později tuto práci vyměnil za práci hlídače v polepšovně v nedaleké Anamose. Kromě toho se dal na dráhu muzikanta, když hrával na trumpetu a barytonový roh ve dvou kapelách.
Co se týká osobního života, tak Joeovi nebylo dopřáno, aby po sobě zanechal potomky. S manželkou Edith se vzali v roce 1905 a byli spolu až do její smrti v roce 1943. Joe jí následoval až o 8 let později. Navzdory tomu, že neměl vlastní děti, tak byl mnohonásobným strýcem, protože měl dalších pět sester. V Oxford Junction však na Joea hrdě vzpomínají a říkají, že je to jediný občan města, který se dostal až do Major League. A také je to jediný český rodák, který odházel no-hitter v týmu Milwaukee Brewers.
