Z vězení až do Major League

(Last Updated On: 2.7.2018)
Foto: detroitathletic.com/

Baseball přináší mnoho inspirativních příběhů, na které se nezapomene ani po dlouhých letech. A příběh Rona LeFloreho rozhodně mezi ně patří.

Vše začíná v Detroitu, kde se Ron narodil tři roky po skončení 2. světové války. Jeho otec se stal ještě v jeho mladém věku nezaměstnaným. Navíc holdoval alkoholu a o rodinu se prakticky starala pouze Ronova matka. Mladý Ron brzy začal brát heroin a také si přivydělával jako příležitostný drogový dealer. Proto nikoho nepřekvapí, že již brzy měl problémy se zákonem a v roce 1970 se dokonce podílel na ozbrojené loupeži. Za tento prohřešek byl nakonec shledán vinným a soud mu vyměřil nepodmíněný trest. A vězení se nakonec ukázalo jako to nejlepší, co Rona v jeho životě potkalo.

Ve věznici v Jacksonu začal hrát s ostatními vězni baseball. Hned od prvních zápasů překvapoval všechny kolem sebe výjimečným talentem, rychlostí a hlavně skvělou pálkou. V sezoně 1971 se jeho pálkařský průměr vyšplhal na .469 a o rok později dokonce až na .569. Ve vězení se navíc seznámil s Jimmem Karallou, který věřil jeho talentu a doporučil Rona příteli Jimmymu Butsicarisovi, jenž byl majitelem věhlasného Lindell Athletic Clubu v Detroitu. A ten se znal s tehdejším majitelem Tigers Billym Martinem, kterému byl svědkem na svatbě. Billy Martin se na jeho doporučení vydal za Ronem do věznice, aby jej pozval na jednodenní zkoušku. V ní LeFlore zaujal skauty a trenéry Tigers natolik, že mu byla přislíbena smlouva.

Billy Martin nakonec slovo dodržel a jakmile byl v červenci 1973 LeFlore propuštěn, tak s ním Tigers podepsali smlouvu a poslali jej na farmu do Clintonu v Iowě. Tam odehrál 32 utkání s pálkařským průměrem .277 a OBP dokonce .365. Další sezonu se tak posunul na farmu do Lakelandu, kde v 93 zápasech svůj průměr na pálce dostal až na .339 a vysloužil si tak pozornost manažerů A-týmu. Klub je pak poslal na pár zápasů do Triple-A a v polovině léta pak následovala pozvánka do týmu Tigers. Za rok se tak Ron dostal z Class A až do Major League, kde si 1. srpna 1974 odkroutil svoji premiéru a dokonal tak pohádkový příběh.

V MLB nakonec Ron odehrál 1099 utkání s pálkařským průměrem .288. Také v Major League udivoval svou rychlostí, když dokázal ukrást 455 met. Snad nejlepší sezonu odehrál v roce 1976, kdy zaznamenal sérii třiceti zápasů s hitem a nakonec si vysloužil i pozvánku do All-Star Game. Když o dva roky později zaznamenal sérii sedmadvaceti utkání s hitem, tak se stal teprve druhým hráčem historie Tigers, jemuž se povedlo alespoň dvakrát v kariéře natáhnout sérii s úspěšným odpalem na minimálně 25 zápasu. Před ním se to povedlo pouze legendárnímu Ty Cobbovi.
Embed from Getty Images
O rok později však Rona dostihly problémy z mládí a znovu propadl heroinu. Navíc si svým chováním vytvořil v klubu mnoho nepřátel a po sezoně se jej rozhodli Tigers vyměnit. V prosinci se tak stěhoval z Detroti Do Montrealu. Jenže také tam se mluvilo o jeho problémech s heroinem i kokainem, čímž utrpěla také jeho produktivita na pálce. Expos tak neměli důvod s problémovým hráčem uzavřít novou smlouvu.

Bez angažmá však nezůstal, když ještě na podzim podepsal kontrakt s Chicagem White Sox několikaletý kontrakt. V týmu White Sox však zůstal pouze dva roky a na jaře 1983 přišel další osudový okamžik jeho života. Po tom, co byl obviněn z držení drog a zbraně, tak jej White sox propustili a žádný jiný tým mu již smlouvu nenabídl. Tím také skončila Ronova hráčská kariéra. Zajímavé je, že se snažil k profesionálnímu baseballu vrátit, ale tentokrát již jako rozhodčí. Jenže jako sudí se příliš neosvědčil a proto se brzy s baseballem rozloučil. Na přelomu milénia strávil ještě 3 roky trénováním týmů v nezávislých ligách, ale ani na této pozici žádnou kariéru nevybudoval. V roce 2007 se dostal do médií díky tomu, že byl obviněn z neplacení výživného.
Embed from Getty Images

Další velkou zkoušku mu život připravil v roce 2011, kdy mu lékaři museli amputovat pravou nohu, jako důsledek jeho záliby v cigaretách. Navzdory tomu se Ron nevzdává a místo své nohy má protézu a ve svých sedmdesáti letech jej můžete potkat na Floridě, kde nyní žije a může jen vzpomínat na svou krátkou kariéru. „Kdybych se vyvaroval alkoholu a drog, tak bych měl mnohem lepší kariéru,“ řekl v jednom z rozhovorů novinářům a dodal. „Zapsal jsem se do dějin baseballu, ale mohl jsem mnohem víc.“

Navzdory všem problémům zůstane story Rona LeFlora jedním z nejvíce fascinujících příběhu historie Major League.

Ján Jabrocký

Czech and Slovak baseball journalist.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d blogerům se to líbí: