Richard Kania: Na Olympiádu samozřejmě chci

(Last Updated On: 4.11.2019)

Na Galavečeru Baseball Czech se objevilo mnoho hráčů a osobností českého baseballu. Mezi nimi nechyběl ani současný trenér izraelské reprezentace a dlouholetý hráč Eagles Praha Richard Kania. Využili jsme proto této možnosti a zeptali se Richarda na několik otázek.

Richarde, setkávám se s tím, že mnozí fanoušci vědí, že působíte u izraelské reprezentace, ale nevědí jak jste se k tomu dostal.

V roce 2007 jsem skončil u české reprezentace a přišla nabídka od Evropské baseballové asociace, být envoy coach pro evropské země, které na tom nejsou s baseballem moc dobře. Tak jsem se přihlásil a byl mi přidělený Izrael. Od té doby s nimi spolupracuji, protože se jim líbilo co dělám, takže si mně tam drží vlastně až doteď.

Jaká je přesně Vaše pozice u izraleské reprezentace?

Jednu chvíli jsem byl hlavní trenér. Potom přišel Eric Holtz, který má přeci jenom větší zkušenosti a možnosti. Takže jsem začal být jeho asistentem a v této funkci působím doteď.

Izrael v poslední době, alespoň co se týče reprezentace, zažívá takovou renesanci. Neskutečně se jim dařilo na posledním turnaji World Baseball Classic. Teď postoupili na Olympijské hry. Jinak v doma v Izraeli má celkem slabou hráčskou základnu. Myslíte, že to pomůže rozvoji hry i na národní úrovni?

Myslím si, že rozhodně ano. Je potřeba, aby někdo zapálil tu zápalnou šňůru, když to řeknu obrazně, a mohl nastat boom rozvoje. Když si vezmete, jak Gábina Koukalová začala vyhrávat závody Světového poháru v biatlonu, kolik pak bylo nových biatlonistů u nás. Já si myslím, že s baseballem v Izraeli by to mohlo být podobné. Teda, aspoň v to doufám.

Nějaké informace, jestli už něco je vidět?

Jsou nyní turnaje pro děti. Oni začali s budovaním dětské základny trochu později. Nejdříve to v roce 2007 zkoušeli s profesionální soutěží, která zkrachovala. Byl tam pak trochu propad. Ale teď na tom dětském a mládežnickém baseballu staví. Kromě toho, že se muži kvalifikovali na Olympiádu, tak junioři postoupili do A-skupiny Mistrovství Evropy. Takže je vidět, že progres tam je i na národní úrovni.

Hodně lidí v Česku kritizuje izraelský tým kvůli tomu, že v kvalifikaci na Olympiádu za ně nastupovali vesměs rodilí Američané. Určitě i hráči Izraele vnímali tyto ohlasy. Jak se na to dívali?

Ten tým držel neskutečně při sobě. I ti kluci, kteří byli přímo z Izraele a v olympijské kvalifikaci se nedostali do hry. Tým byl soudržný a to byl vlastně i důvod, proč nakonec vyhráli. Protože když postavíte tým jenom z hvězd, tak to nic nezaručuje. Když se podíváme na New York Yankees, tak ti mají obrovský rozpočet, největší hvězdy a kde skončili.

Četl jsem také, že tým Izraele řešil také jednu nepříjemnou záležitost v Německu na Mistrovství Evropy. Oni totiž byli první sportovní tým Izraele v Německu od památného mnihovského incidentu. Prý týmu byla přidelena speciální ochranka. Jaké to tedy bylo?

Já už jsem na to zvyklý, protože vždy, když jedeme někam s Izraelem, tak sebou máme ochranku. Na první World Baseball Classic dokonce s námi jezdil člen SWAT týmu. Takže relativně jsme na to zvyklý. A je pravda, že to bylo první oficiální mezistátní utkání, které Izrael odehrál na německé půdě od Olympiády v Mnichově.

Catcherem týmu byl velmi zkušený Nick Rickles, který by měl působit i na Olympiádě. Aktuálně jsem však zaregistroval, že se rozhodl skončit s baseballem a začal se věnovat rodině, našel si práci mimo baseball. Nebude to škoda, že takto zkušený hráč, který tomu baseballu dával hodně, najednou takto s tím baseballem skončí?

My to právě řešíme. Je možné, že Nick Rickles ještě na Olympiádu pojede. Ale zase, na druhou stranu, všichni to respektují a váží si toho jeho rozhodnutí. Přeci jenom, rodina je to největší, co může mít. Když už končí kvůli rodině, tak jenom klobouk dolů a popřát mu hodně štěstí. Já jsem třeba tento krok neudělal a možná jsem ho udělat měl.

Zeptám se ještě, uvidíme tedy Richarda Kaniu na Olympiádě v Tokiu?

Já bych hodně rád. Zatím jsem v komunikaci olympijského týmu, ale jak jsem říkal v jiném rozhovoru, asi je jasné, že jsem první na řadě, kdyby se tam přihlásilo nějaké větší jméno. Nejsem ani Izraelec, ani židovského původu. Takže bych rozumněl tomu, kdyby mně vyřadili. Ale, samozřejmě, na Olympiádu chci. Je to sen každého.

Ještě jeden přelet z Olympiády a Izraele do našich končin. Vy jste byl dlouho ve statistikách vedený jako nejstarší hráč, který odpálil hit v zápase Extraligy. Letos se ale hodně činil Ivo Kučera, který dokonce zaznamenal zápas se třemi hity. Tak uvidíme v Extralize Richarda Kaniu, aby překonal tento rekord?

Ne. Nejsem zas takový blázen, abych to zkoušel. Jsem rád, že se to někomu podařilo. Já jsem si ani tuto statistiku nesledoval. Spíš jsem si sledoval statistiku ukradených met. A tam mám 101 ukradených met a žádné chycení, což není úplně pravda, ale tím pádem děkuji těm, co vedli statistiky, že mi tam tu nulu zapsali.

Ján Jabrocký

Czech and Slovak baseball journalist.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d blogerům se to líbí: